Little white dress ♥

Nikdy jsem nepatřila mezi blogerky, které netrpělivě vyhlíží články svých "kolegyň", vždycky jsem byla spíše sólistka, která ráda píše, ale na čtení ji příliš neužije.. Ony ty roky na právech mi daly svoje a tak pro mě bylo odpočinkem nemuset číst nic, než že bych se u čtení článků dokonce odreagovala :D.. Každopádně jsem si i přesto našla pár blogů, které mě neuvěřitelně baví a fakt u nich netrpělivě každý ten článek vyhlížím! - ať už proto, že se jedná o mé kamarádky, které nemůžu mít na blízku a tak si jejich zážitky alespoň čtu a snažím se "cítit jakože jsem při tom" :D (zdravím Dominičku ♥), a nebo třeba blogerky, díky kterým jsem už před lety zjistila, že nějaké to blogování vůbec existuje a miluju především jejich styl psaní a perfektní smysl pro humor! Což mě (konečně :D) přivádí k hlavní myšlence dnešního článku a především tedy člověku, který ve mě tohle "téma" vzbudil. Mou nejoblíbenější blogerkou je totiž už od nepaměti Martinka s blogu "The Blondieverse" a když jsem včera četla její článek o tom, jak se rozhodla vzít život do svých rukou, dát výpověď v práci a začít si plnit sny, přivedlo mě to k přemýšlení, jestli se i můj život ubírá přesně tím směrem, kterým bych chtěla, aby se ubíral..

Mám moc ráda jeden citát, který říká "Příliš mnoho lidí utrácí peníze, které nevydělali, za věci, které nepotřebují, aby udělali dojem na lidi, které nemají rádi." Nemůžu si pomoct, ale tak hrozně moc se mi hodí na dnešní dobu.. Už několikrát jsem totiž byla svědkem toho, kdy si lidé chtěli plnit sny, ale zastavili se na myšlence "co by na to řekli ostatní?" - a to je chyba.. Já jsem takhle neuvažovala ani jednou a i když díky tomu můžu občas vypadat jako ignorant a nebo tvrdohlavec, jsem šťastná, neskutečně moc a kdybych to štěstí chtěla ventilovat třeba tím, že se vběhnu koupat někam do kašny :D, tak to prostě udělám.. protože život se má užít a nejen prožít a kdybychom se neustále jen ohlíželi na to, co na všechno poví ostatní, jenom bychom se omezovali a ztráceli čas tím, abychom se možná stali ideálem ostatních, ale o to míň bychom byli sami sebou.. Tak dělejte to, o čem jste vždycky snili, nekupujte si iPhone 6 jen proto, že ho mají ostatní a je to in, kupte si ho proto, že vám udělá upřímnou radost a je třeba jednou z vašich "dlouholetých" položek na wishlistu hmotných přání! :))

A stejně tak je to i s prací, školou.. uvědomuju si, jak velké štěstí je, mít práci, která vás baví a do které se denně rádi vracíte a jsem moc vděčná za to, že já tuhle příležitost dostala.. ale zároveň mě to přivádí k myšlence, že i když miluju svoji práci, naopak z celého srdce nenávidím školu, na které jsem a vím, že nebýt mé drahé Lucinky, už by mě tam po prázdninách nikdo nedostal :D.. A tak si říkám - má smysl dokončovat něco, co vám absolutně nic nedává a jedinou vidinou je pro vás titul Ing.? - titul, který v životě ani neplánuju využít, protože bych ráda zůstala u práva.. ach jo.. nemám ráda rozhodování :D, vždycky jsem byla hrozně vděčná za situace, kdy mi život něco doslova vmetl do obličeje, protože vlastně nebylo na výběr a teď je najednou možností tolik a já nevím, jak s nimi naložit.. Takže si užívám práci, léto, čas s mým mužem ♥ a především to, že jsem nikdy v životě nebyla takhle zamilovaná a všechno díky tomu vidím jednodušší, růžovější, doplňte jakákoli superlativa! :D Budu ráda, když mi napíšete (ať už jako komentář pod článek nebo soukromou zprávu), jak jste se v "velkými rozhodnutími" v životě vypořádali vy a pokud se komukoli z vás podaří, mě jakýmkoli způsobem nakopnout k čemukoli, budu neskonale vděčná a budete mít u mě třeba pizzu, kterou vám nechám doručit až do domu! :D

Tak se mějte krásně, užívejte si léta a podívejte se na nový outfit post, který jsme s "mým fotografem" ♥, nafotili, když jsme vyráželi na večeři. Je starý už zhruba měsíc, ale díky minulému oufit postu to teď působí, že nosím v létě snad jen šaty.. a přitom je to přesně naopak! :D Nosím je opravdu výjimečně, třeba na rande, jinak si připadám moc slavnostně.. A přitom je v šatech oproti kalhotám taak pohodlně! Tak snad si na ně díky randíčkům s mým drahým pomalu zvyknu a do konce léta vám v outfitech třeba stihnu představit i svoji celou "šatovou sbírku" (protože to, že je moc nenosím, neznamená, že je nenakupuju, že jo!?) :D

A co vy? Dáváte v létě přednost šatům/ sukním a nebo kraťáskům? :))