Mám strach říkat, že bych NIKDY neudělala to a to, nikdy nešla tam a tam, nikdy si na sebe nevzala tohle a tamto.. protože kdykoli takový "závěr" vyslovím, v blízké budoucnosti se ukáže, že zase takový šéf ještě nejsem a stane se naprostý opak :D.. a i když jsou to někdy brutální paradoxy - k tomu poslednímu bych jako příklad uvedla svoji nenávist k zeměpisu a čemukoli s ním spojenému.. NIKDY bych nechtěla psát diplomku na téma, které mi absolutně nic neříká, co víc, které z celého srdce nemám ráda :D.. protože jsem ale královna prokrastinace a výběr diplomky jsem nechala na poslední chvíli, můžete hádat, jaká témata na zůstala.. jasně, ta zeměpisná! Ale ze všech kopanců je třeba se poučit, tak jsem dnes preventivně splnila úkoly, které mám v diáři už týdny a pokud nejsem úplně ztracený případ, budu si tohle ponaučení pamatovat ještě hodně dlouho!.. Druhá verze pak je, že si některé chyby musíme holt zopakovat víckrát, abychom si uvědomili, že je něco špatně .. a já se...