Přeskočit na hlavní obsah

My day ♥


Ještě teď si dokonale vzpomínám na okamžik, kdy jsem se s tehdejším přítelem stěhovala do Olomouce, kam jsme se oba dostali na vysokou. Tenkrát nás vezl můj taťka a když jsme z auta vystěhovali všech těch milion věcí a táta se už připravoval k odjezdu, najednou se mi chtělo šíleně brečet.. sama jsem nevěděla proč.. Nepřestěhovala jsem se přece na konec světa, jen pár desítek kilometrů, ale ten pocit, že končí něco, na co jsem byla zvyklá a měla tolik ráda, byl asi nad mé síly.. Každopádně jsem si Olomouc stihla okamžitě zamilovat a i přes pár perných chvil, které jsem na škole zažila, jsem nikdy ani na chvíli nelitovala, jaký obor a kde jsem se rozhodla studovat, protože vím, že je velkým štěstím, když může člověk studovat něco, co jej baví a tudíž i naplňuje.


Vlastně to bylo v prváku na vysoké, kdy jsem se rozhodla k založení blogu a tak budu mít svoje vysokoškolské léta vždycky tak nějak spojené i s blogováním. Ale to není to jediné, co mi roky v Olomouci daly.. jako správný student musím zmínit vědomosti, protože kvůli těm jsem tam vlastně šla, že jo? :D A i když na hodně věcí, které mě škola naučila určitě zapomenu, rozhodně nezapomenu na lidi, které jsem v Olomouci poznala - Šárku, kterou jsem znala sice už z gymplu, ale dohromady nás dala až Olomouc.. Dominičku, se kterou jsme se původně poznaly vlastně pracovně (blogově :D), ale zamilovala jsem si ji natolik, že jsme se v závěru musely vidět několikrát týdně :D (a která mi teď mimochodem sakra chybí! ♥) V Olomouci jsem také obnovila vztahy staronové, když jsme se začaly opět kamarádit s Andrejkou, aby se za nějaký čas naše cesty zase rozešly.. což mě mrzí, protože přes všechno zlé, co se občas uděje, máme některé lidi pořád stejně rádi.. a když už jsem u toho výčtu svých "olomouckých přátelství", pak nesmím zapomenout taky na Áďu, se kterou jsme se paradoxně skamarádily až na konci posledního ročníku a díky které nakupuju v Tally Weijl častěji, než je zdrávo! :D




A protože vztahy nejen navazujeme, ale také občas končí, z Olomouce jsem "se vrátila" už bez přítele. Často se mě na to ptáte, ptáte se na důvody rozchodu, nového přítele.. S bývalým přítelem jsme zůstali přáteli, respektujeme se a já mu do budoucna přeju jen to nejlepší! :)) A nový přítel? Občas nám do života vstoupí někdo koho máme rádi, ale s kým z nějakých důvodů nemůžeme být i když bychom chtěli.. a tak je potřeba to nechat na osudu.. nechat věci prostě plynout.. ono už to nějak dopadne! Navíc, jak říkala Carrie "Maybe some women aren't meant to be tamed. Maybe they just need to run free until they find someone just as wild to run with them.." ♥


Takže co mě škola naučila? Jednoznačně samostatnosti, protože být alespoň na pár let z domu a občas být na všechno sama je sakra dobrou lekcí do života! Člověk si uvědomí, na čem opravdu záleží, komu se oplatí věnovat svůj čas, když jej má málo.. a taky jsem se naučila, že není na škodu občas překonat sebe samu, když jsem se dala na Tabatu, kterou jsem si později neuvěřitelně zamilovala a která mi teď chybí! Olomouc je skvělá, plná úžasných kaváren, které ze mě udělaly trochu kavárnového flákače :D, ale taky plná příležitostí, protože jsem v ní zažila věci, o kterých se mi nikdy ani nesnilo! :)


Když jsem tak jela na "svůj poslední olomoucký den", na jednu stranu jsem se neuvěřitelně těšila, protože po letech dřiny jsem se konečně dočkala svého vytouženého titulu! :D Na stranu druhou jsem ale byla smutná, protože mi bylo jasné, že tímto dnem končí další z mých životních etap a tak je zase jen na mně, jak s životem naložím dál..


Svoje promoce jsem měla vlastně vysněné už dlouho a jsem hrozně vděčná celé své úžasné rodině, že mi můj sen splnili do posledního puntíku ♥ (ke stoprocentnímu štěstí chyběla snad už jen výhra Zlína, protože promoce jsme netradičně zakončili právě na hokeji! :D). Šaty na promoce jsem ulovila úplnou náhodou, když jsme si s kamarádkou chtěly zkrátit čekání na oběd návštěvou secondhandu.. musím se pousmát, když si vybavím, kolik šatů musím občas vyzkoušet, aby mi nějaké sedly.. tyhle byly jediné, v mé oblíbené růžové a hned mi padly jako ulité.. a pak že osud neexistuje! :D :)) A když už máte perfektní šaty, byla by škoda nedotáhnout taky líčení! Kdo mě zná, ví, jak náročná a kritická umím být, co se líčení týká :D a protože jsem věděla, že náhoda je potvora, svěřila jsem se ten den raději do rukou profesionálky - líčila mě kamarádka Dášenka (kontakt tady), snad nejlepší vizážistka na světě a říkám vám, že pokud budu jednou zatraceně bohatá, ona bude to první, to si chci pořídit, abych mohla být denně za kočku! :D ♥


Na promoce jsem dorazila s pár minutovým zpožděním, kdy jsem tak nestihla nic natrénovat a kamarádka mě jen v rychlosti zasvětila větou "Dělej to, co ti před tebou a pak řekni SLIBUJI." :D Samotný promoční akt jsem tedy zvládla, stejně jako "promenádu" na jehlách v tom obrovském hábitu.. protože pokud se stydíte před větším počtem lidí, do toho máte ještě podpatky a jako bonus outfit, který se vám motá pod nohy s každým krokem, je to vážně pecka! :D Hrozně jsem se těšila na chvíli, kdy "tak americky" vyhodíme čepice, ale protože mají jiný tvar, než ty, které znám z filmů, nakonec to takový odvaz zase nebyl a tak doufám, že další titul, který mě čeká (snad :D), už bude s kvalitnější čepicí! :D A rozhodně chci za těch pár let opět kytici z Le Bouqet, protože větší nádheru jsem už dlouho neviděla ♥.. I po více než týdnu jsou růžičky pořád stejně krásné a pokud by se našel muž, který by mě chtěl těmito krabičkami zásobovat, rozhodně se tomu nebráním! :D






Doufám, že se vám fotky líbí, že jsem vás tímto maxičlánkem neunudila a také bych chtěla poděkovat všem, díky kterým byly nejen promoce, ale vlastně celé moje olomoucké roky přesně takové, jaké byly - DOKONALÉ! ♥

Komentáře

  1. Úžasný článek Anetko! Napsala jsi to moc pěkně, fotky jsou také krásné, ještě jednou gratuluji a do budoucna přeji jen to nejlepší! ♥ :)

    SweetElis

    OdpovědětVymazat
  2. Nádherný článek!! Až mi vehnal slzy do očí :X

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. děkuji mnohokrát! ♥ to jsem nechtěla :( stačí, že byly v těch mých, když jsem článek psala :D :))

      Vymazat
  3. A to jsi Bc. ? A budeš navazovat na Mgr ?

    OdpovědětVymazat
  4. Anettko, neskutečně moc ti to slušelo a určitě sis to skvěle užila! Už bych taky chtěla mít promoci za sebou :D A ty růže... Aaaach...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anetko, zlatíčko, děkuji ♥
      a věřím, že už chceš mít taky klid.. na druhou stranu.. sakra - chytřejší holku než jsi ty neznám, buď bez obav! :D :*

      Vymazat
  5. Kdo je ten kluk? :-)

    OdpovědětVymazat
  6. A jaký máš prosím titul?

    OdpovědětVymazat
  7. Moc Ti gratuluji krásko :-), nejenom k titulu, ale ke všemu, co se ti za ta léta v Olomouci poštěstilo. Když jsi popisovala svůj příběh od úplného začátku po příjezdu do Olomouce, úplně jsem se v tom viděla, když jsem se vydala na vysokou do Brna. Přeji do budoucna mnoho úspěchů!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. kočičko, mnohokrát děkuji, jsi úžasná ♥ a Tobě samozřejmě také přeji mnoho úspěchů :*

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za každý komentář ♥

Populární příspěvky z tohoto blogu

Adidas ZX FLUX ♥

Vzpomínáte si, co jsem ještě nedávno prohlašovala o botách ? "Od teď jenom podpatky.." a opravdu mi to nějakou dobu vydrželo! Teda konkrétně do chvíle, než jsem v Elle objevila Adidas ZX FLUX . Tenisek mám doma několik párů a rozhodně by mě nenapadlo, že si pořídím nějaké další.. ale potisk leoparda .. to je přesně něco pro mě! K tomu růžovo-červené detaily, materiál připomínající neopren a " Á čko", které si na všech věcech automaticky přivlastňuju jako svoji inicálu.. ach.. prostě jsem neodolala! :D ♥

Little white dress ♥

Nikdy jsem nepatřila mezi blogerky, které netrpělivě vyhlíží články svých "kolegyň", vždycky jsem byla spíše sólistka, která ráda píše , ale na čtení ji příliš neužije.. Ony ty roky na právech mi dali svoje a tak pro mě bylo odpočinkem nemuset číst nic, než že bych se u čtení článků dokonce odreagovala :D.. Každopádně jsem si i přesto našla pár blogů, které mě neuvěřitelně baví a fakt u nich netrpělivě každý ten článek vyhlížím! - ať už proto, že se jedná o mé kamarádky, které nemůžu mít na blízku a tak si jejich zážitky alespoň čtu a snažím se "cítit jakože jsem při tom" :D (zdravím Dominičku ♥), a nebo třeba blogerky, díky kterým jsem už před lety zjistila, že nějaké to blogování vůbec existuje a miluju především jejich styl psaní a perfektní smysl pro humor! Což mě (konečně :D) přivádí k hlavní myšlence dnešního článku a především tedy člověku, který ve mě tohle "téma" vzbudil. Mou nejoblíbenější blogerkou je totiž už od nepaměti Martinka s blogu

Second chances ♥

Vzpomínám si, když mi už jako malé mamka něco přinesla ze secondhandu . Nikdy to nebyly věci, které vypadaly "jako z druhé ruky" , většinou šlo naopak o takové, které mi spolužačky chválily a navíc se nikdy nestalo, že bych někoho potkala v čemkoli stejném! :) Tím mají teď, po letech, v mých očích neodpáratelný punc originality a když jsem tak dostala příležitost, nafotit něco málo z nové kolekce pro síť obchodů Textile House a k tomu být profesionálně nalíčená i učesaná, ani chvilku jsem neváhala :).