Fashion Lady An

Ještě si moc dobře vzpomínám na svoje blogerské začátky ..  (úvodní věta zní, jako bych šla vyprávět příběh třeba vnoučatům.. ale nenechte se mýlit, táhne mi teprve na 25! :D) .. vlastně si úplně přesně vzpomínám i na outfit , který se tady jako historicky první objevil.. Měla jsem v něm květované kalhoty, pruhovaný nátělník a tenisky.. a nutno dodat, že jsem od té doby, tedy alespoň ve svých očích, ušla pořádný kus "módní" cesty . I když miluju  extravaganci a ráda své outfity něčím oživím, což občas vede ke kombinování zdánlivě nekombinovatelného :D, je pro mě důležité, aby celek vždy působil žensky a pokud bude navíc elegantní , tím lépe..

Můj šatník by se dal rozdělit na dvě části - jednu tvoří nadčasové kousky , do kterých se vyplatí investovat a které mě rozhodně za pár týdnů neomrzí.. druhá polovina jsou naopak věci, které mě ve většině případů sice okouzlily na první pohled , ale než jsem stihla rozumně zvážit, jestli je potřebuju a vynosím, už byly moje :D..jen z hlediska opravdového využití to pak už trošku pokulhávalo.. příkladem za všechny budiž třeba legendární sluneční brýle Lenonky , ve kterých jsem nafotila sice jen jediný outfit, ale navěky se při pohledu na sebe, právě v tomhle článku, budu smát :D (zasmějte se spolu se mnou.. - klik :D) .

Každé roční období má své módní kousky, které k němu neodmyslitelně patří.. a protože se nám snad konečně umoudřilo počasí, je načase pomalu ale jistě vytáhnout ze dna skříně ty letní, a nebo - v tom lepším případě :D - se už pustit do výběru kousků nových! :)) Jak už dobře víte, na barvy mě moc neužije, takže i když všechny módní časopisy hlásají, že začíná období barev , květinových a podobně divokých vzorů, já se zuby nehty držím své oblíbené béžové a "letní šatník" pro mě tak znamená spíše změnu materiálu, než barevné oživení.. 

Co na sobě máte rády? A co naopak ne? Snažíte se své "nedostatky" skrývat zuby nehty a nebo je naopak umíte prodat? :)) Nevím jak vy, ale já jsem snad nikdy nebyla úplně spokojená .. a největší paradox na té mé nespokojenosti je fakt, že pokaždé mě trápilo něco úplně jiného! Začalo to výrazným obočím , za které se mi ještě za základce smáli snad denně/ dnes jsem za něj neskutečně vděčná a naopak se vždycky usměju, když na instagramu narazím na hlášku "já mám obočí i když se umyju, a ty?":D.. pak mě trápila znaménka na obličeji/ o kterých teď, po letech, už vlastně ani nevím.. nesnášela jsem svoje vlnité vlasy , které se krepatily jen co jsem vyšla po ránu ven, když kamarádky měly ty svoje krásně uhlazené hřívy, které vypadaly za všech okolností upraveně/ messy look je poslední roky v kurzu a když vylezu například z bazénu a vlasy mi uschnou do kudrlin na všechny strany.. říkám si.. díky Bohu za ten objem! :D  

Poslední měsíce jsem se tak nějak snažila si utřídit styl = barvy v minimálním množství, pokud už, tak na letních věcech.. takže mi ze skříně zmizely všechny barevné kabáty (poslední!! jsem právě před chvílí zabalila a ještě během dnešku poputuje k nové majitelce - třikrát sláva Vinted! :D) , zbavila jsem se kabelek (kterých jsem měla plnou nejen svoji, ale také babiččinu skříň.. pardon :D) , protože si moc dobře uvědomuju, že už dávno u mě, v případě kabelek, vede kvalita nad kvantitou a nosím tak zhruba jen 5 kabelek stále dokola :).. a taky jsem začala vyřazovat mikiny , které jsem, ještě za svých "mladých let" :D, moc ráda kombinovala především s tylovými sukýnkami (nejradši těmi neonovými! :D) .. a při té příležitosti jsem si vzpomněla, že mi před patnácti lety vyšla i fotka v módní rubrice tehdejšího časopisu "Šťastná třináctka" .. no.. asi nějaká předzvěst tady toho aktuálního blogování! :D Ale to jsem zase odbočila úplně jinam, než jsem chtěla :D.. ...

Nemám ráda červenou .. snesu ji na večerních šatech, na nehtech, miluju ji jako rtěnku.. Ale pokud jde o červenou na denní nošení - nemůžu si pomoct, ale červená mi v kombinaci s mýma tmavýma očima, výrazným obočím a tmavými vlasy (teď dokonce tmavšími, než kdy jindy :D) , připomene pokojské z latinskoamerických telenovel.. a samozřejmě nic proti nim, ale necítím se tak zkrátka zrovna nejlíp :D.. Jedinou výjimkou, kdy jsem ochotna červenou vzít na milost a vlastně si v ní připadat i dobře jsou kárované košile .. miluju je ve všech podobách - s výrazným vzorem, tlumenějším, ale především na sobě musí mít vždycky červenou , protože ta k nim, alespoň v mých očích, prostě neodmyslitelně patří! :))

Také se vám v životě stalo, že jste si něco moc přáli a když se to nakonec splnilo, vlastně jste z toho ani neměli radost? Mně se to v životě stalo několikrát.. pusou od školního idola ještě na základce počínaje :D, studiem na škole, která mě vůbec ale vůbec nebavila.. a hromadou nesmyslných nákupů konče. A i když to teď vypadá, že se vám chci přiznat k nějakému novému zklamání, je tomu právě naopak!